Čo bolo, to bolo. A bylo to hezký

pondělí 30. prosinec 2013 10:05

s J. Saudkem
Josef Louda

Jelikož mám dnes narozeniny a současně se blíží konec roku, chtěl bych si udělat radost a s "povinnou rekapitulací" událostí i zavzpomínat na lidi, které jsem měl (nebo mám) rád. Škoda, že ty chvíle s nimi nejdou vrátit. Ostatně nic nejde vrátit. Ale o to je život zajímavější.
Letopočty neuvádím, stejně by byly jen přibližné, protože už mně paměť neslouží tak, jako kdysi. Jak postupoval čas poznáte podle toho, jak mi ustupovaly vlasy. Zpočátku mě to štvalo, dnes už je mi to fuk :-).
Byl bych rád, kdybyste můj fotoblog nebrali jako vychloubání se, ale jako pár většinou nepublikovaných perliček a osobních vzpomínek na lidi, které možná znáte. 

S Janem Saudkem jsem se nechal vyfotit v jeho ateliéru. Pistole byly jeho nápad. Inspiroval ho klobouk, se kterým jsem přišel.

 

 havel.jpg

Když jsem dorazil za Václavem Havlem, seděl ve vedlejší místnosti a koukaly z něho jen nohy. Slušně jsem pozdravil a čekal, až mě vyzve, abych vstoupil. Zanedlouho jsem si všiml, jak se k nohám sune hlava a zvědavě si mě prohlíží. "Kuk," zašveholil jsem. Hlava zmizela. Za chvíli se objevila znova, oči vytřeštěné. Svůj pozdrav jsem zopakoval. Bylo to přátelské a veselé setkání. 

 

albright.jpg

O Madeleine Albright jsem věděl, že žila v Denveru a má ráda klasickou hudbu. Abych jí udělal radost, věnoval jsem jí cédéčko své symfonické muziky a na titulní stranu jsem umístil fotografii, kterou jsem pořídil během své návštěvy Denveru - ze schodů Kongresu a s pohledem na Skalisté hory. "Víte, že jste vyfotografoval dům, ve kterém jsem vyrůstala?" ožila překvapeně, když si můj dárek prohlédla.

 

norodon_sihamonim.jpg

S kambodžským králem Norodomem Sihamonim jsem měl možnost hovořit v jeho paláci v Phnompenhu díky Amfoře, v jejímž dresu jsem za čtyřiadvacet let odehrál 275 zápasů (v historických tabulkách jsem pořád ještě na 7. místě). Jeho Veličenstvo bylo neuvěřitelně milé, bezprostřední a hovořilo dokonale bez přízvuku česky. Pozvalo nás k sobě hlavně proto, aby se setkalo s Jiřinou Bohdalovou, na jejíž představení chodilo ještě dřív, než se stalo Veličenstvem. Na DVD má všechny její filmy, až na dva. Ucho mu Jiřina přivezla, Hvězdu zvanou pelyněk žel Bohu nesehnala. 

 

Medek.jpg

"Tady je Ivan Medek, Hlas Ameriky, Vídeň." Na tuhle větu jsem za totality pravidelně čekával. Pan Medek byl chytrý a všestranný muž a hezky se s ním povídalo.

 

tigrid.jpg

Pavel Tigrid mi byl sympatický už tím, že byl největším nepřítelem komunistického režimu. A že měl rád psy. Ze života odešel jako frajer.

 

schwarzenberg.jpg

"A víte, že jsme si trochu podobný?" pronesl po pár minutách Karel Schwarzenberg. Asi mu někdo řekl, že taky rád spím. Společné máme i to, že jeho i mým koníčkem, je historie. Jenomže on ji - na rozdíl ode mě - zná, jako když bičem mrská.

 

s_bicanem.jpg

Josef Bican sice trošinku zadrhával, ale pro každého slávistu je dodnes největším z největších. Přišlo mi na něm roztomilé, že nechápal, jaké šance dnešní útočníci zahazují. Podle slov pamětníků byl v jejich proměňování skutečně nepřekonatelný.

 

s_borgem.jpg

Kdysi výtečný švédský tenista Björn Borg si se mnou bohužel nezahrál. Nedivím se mu :-). Aspoň jsme si chvilku poklábosili. Když jsme se loučili a podával mi ruku, všiml jsem si, že má pravačku mohutnější než levačku. Srovnával jsem ruce Jana Kodeše, a ten je má stejné. Asi míň trénoval.

 

s_habelerem.jpg

Peter Habeler je Rakušan a býval horolezcem. Proslavil se tím, že s Reinholdem Messnerem vystoupili jako první alpským způsobem a bez použití umělého kyslíku na Mount Everest (společně zdolali i řadu dalších vrcholů). S Peterem jsem uskutečnil výstup na Petřín. Jak má dnes ve zvyku (je horským vůdcem), okamžitě se ujal vedení naší "expedice". Hned na první křižovatce - zabloudil :-)

 

Zatopkovi.jpg

Tohle je fotka z mé druhé návštěvy u Zátopků v jejich trojské vile, kdy už byl Emil nemocný a trochu apatický. Ani to mu ale nebránilo chrlit jednu úsměvnou historku za druhou. Paní Dana mě zase překvapila tím, když na mou otázku, kde skončil její vítězný oštěp z olympiády v Helsinkách, přinesla smeták, jehož násadou bylo její památné náčiní.  

 

Pollert.jpg

"Kouříš, viď," konstatoval vyčítavě někdejší olympijský vítěz ve vodním slalomu MUDr. Lukáš Pollert, kterého jsem přepadl během noční služby. "Měl by ses na to vykašlat." Je pravda, že od té doby poctivě kašlu, ale ne a ne se na kouření definitivně vykašlat.

 

Fulghum.jpg

"Tenhle člověk vypadá jako Robert Fulghum," řekl jsem si, když nás na Maninách vyhodili z tramvaje s tím, že dál musíme pokračovat náhradní autobusovou dopravou. Zeptal jsem se a ejhle - byl to on. A stejně jako já, směřoval na veletrh Svět knihy. Tak jsem ho na Výstaviště dovedl. Cestou jsem se od něj snažil zjistit, proč jsou jeho knížky tak vtipné. Zajímalo mě to o to víc, že mi můj nakladatel pár let předtím vymyslel přezdívku "náš malej Fulghum". Když jsem si ale přečetl Robertovu poslední knihu o argentinském tangu, kterou mi věnoval, pochopil jsem, že ne každý jeho titul je k popukání. Stejně, jako můj.

 

s_Foglarem.jpg

Jaroslav Foglar mě přijal v klubovně, kterou si zřídil v paneláku na rozhraní Žižkova a Vinohrad. Byl akurátní, skutečný nadšenec, a když začal hovořit o přírodě a svých skautech, rozzářily se mu oči.

 

andersson.jpg

Flétnista a zpěvák skupiny Jethro Tull Ian Anderson se ukázal jako velice milý. A stejně jako já, plešatící. Když vstoupil do místnosti můj vlasatý kolega Pepa Rauvolf, rozzářil se a s trochou nostalgie povídal: "Kdysi jsem měl taky takové vlasy."

 

passer.jpg

V Americe žijící český scenárista a režisér Ivan Passer je famózní vypravěč. Zábavné bylo, když líčil veselé historky, které zažil se zpěvačkou Barbrou Streisand, s níž nějaký čas žil. Třeba jak musel požádat v každém podniku vrchního, aby nad nimi zhasnul světlo a neprohlíželi si ji čumilové. Tím na sebe ovšem naopak upozornili a za pár minut tam byli paparazzi.

 

Wichterle.jpg

Vynálezce kontaktních čoček Otto Wichterle se musel paradoxně spoléhat na klasické brýle, protože na jeho vadu se jeho vynález nehodil. Pan profesor mě udivil svou odpovědí na otázku, čemu se na odpočinku věnuje: "Čteme si zase po letech s manželkou v řečtině," povídal člověk, který ovládal asi osm jazyků. Mimochodem, anglicky se naučil asi za čtvrt roku z rozhlasových kurzů při cestách na Slovensko.

 

s_Sokol_hrus.jpg

Začátek 90. let ještě zastihl ve Federálním shromáždění dva slušné lidi: Jana Sokola a Rudolfa Hrušínského. Pan Hrušínský mě nakonec pozval do svého nuselského domu, jelikož v parlamentu jsme si nemohli nerušeně popovídat (i když setkání s Janem Sokolem pro mě bylo zážitkem). 

 

Baarova.jpg

Za Lídou Baarovou jsem se rozjel s kolegou fotografem do Salcburku. Když jsem jí později zatelefonoval návrh šéfredaktorky Týdeníku Televize, aby předala na TýTý cenu za nejlepší ženský herecký výkon, vzala si týden na rozmyšlenou. Pak zdvořile odmítla. Bála se, jak by ji přijali lidi. V Salcburku jí po smrti manžela navštěvovali jenom krajané. Rakušané jí neodpustili románek s Goebbelsem a odtáhli se od ní. 

 

s_brodskym.jpg

Bróďu - jak mi dovolil, abych mu říkal - jsem měl moc rád. Byl úžasně lidský. Skamarádili jsme se na jeho chalupě. Dlouho jsem se ostýchal mu tykat.

 

rencin.jpg 

Vladimír Renčín mi ilustroval tři knihy a velice si toho považuji. Je to výborný kreslíř. A dobrý člověk.

 

Zacek.jpg

Ženský srdce je název mého alba, které vzniklo zhudebněním textů básníka Jiřího Žáčka. Většina z nich mi připadá vtipných dodnes.

 

Krestan.jpg

S Rudolfem Křesťanem jsem měl to štěstí pracovat v jedné redakci. Dokonce jsme se jeden čas střídali v psaní fejetonů. Ruda mě přivedl na myšlenku, vydat první knihu. Dodnes si vzájemně fandíme.

 

SaU.jpg

S Karlem Šípem a Jaroslavem Uhlířem jsem účinkoval v jejich pořadech a sdílel s nimi více než tisíckrát jeviště! Bylo to deset let pohody, spokojených diváků a srandy.

 

Když budete mít zájem, připravím další díl :-)

Vašek Vašák

Vašek VašákAbych nezapomněl,18:408.1.2014 18:40:33
Vašek VašákRe: Bosorka23:231.1.2014 23:23:40
bosorkatak to vezmu z jedný vody23:031.1.2014 23:03:50
Vašek VašákRe: Ať žijí Kozorožci16:0231.12.2013 16:02:58
Zdeněk HosmanAť žijí kozorožci, to Vám pane Vašáku13:5131.12.2013 13:51:32
Vašek VašákDíky Zipe,10:4931.12.2013 10:49:52
ZipPěkné...00:0531.12.2013 0:05:45
Vašek VašákRe S. Alim:23:0530.12.2013 23:05:13
Vašek VašákRe La Michaela:23:0130.12.2013 23:01:09
Vašek VašákDěkuji všem za návštěvu, zájem i22:5830.12.2013 22:58:58
Pavel KonzbulBlahopřání20:3230.12.2013 20:32:22
Milan JirásekHezký večer.19:4730.12.2013 19:47:05
SvatavaI já vám ráda gratuluji19:1230.12.2013 19:12:05
Saltos AlimNezlobte se16:5730.12.2013 16:57:58
Lída V.Paráda!15:2630.12.2013 15:26:12
josef hejnaVašku takhle to zdokumentované nemám14:0430.12.2013 14:04:39
Ivana F.Hodně, hodně a hodně zdraví přeji.13:2730.12.2013 13:27:17
Vašek VašákRe Marek: Děkuju Marku,12:3030.12.2013 12:30:11
Vašek VašákRe: Naďa Dé: Děkuji Naďo Dé,12:2730.12.2013 12:27:38

Počet příspěvků: 22, poslední 8.1.2014 18:40:33 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Vašek Vašák

Vašek Vašák

Fejetony, fotoblogy a jiné drobnosti (pokud možno veselé)

Novinář, muzikant, hudební skladatel a (s prominutím) spisovatel :-) Flag Counter

REPUTACE AUTORA:
14,12 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Zajímavé články

Co právě čtu

  • Záznamy z archivů, abych mohl dokončit knihu
  • Texty Fulghuma, Leakocka, O´Henryho a dalších, s nimiž je sranda

Co právě poslouchám

  • Ticho. Čím jsem starší, tím víc mu přicházím na chuť :-)

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.