Čo bolo, to bolo. A bylo to hezký III.

pondělí 6. leden 2014 12:19

V době, kdy píšu tento třetí díl, do něhož jsem se snažil tradičně zařadit snímky a historky, o nichž si myslím, že by vás mohly zajímat, mi přišel od kolegy fotografa Milana Linharta mail s dalšími asi deseti fotografiemi, na které jsem úplně zapomněl. Takže teď přemýšlím o tom, jestli nepřipravím ještě čtyřku. Uvidíme. 

Jaromíra Jágra jsem poznal jako velice milého a bezprostředního člověka, který nemluví banálně a neustále hledá způsob, jak ztropit nějakou taškařici (i když on to takhle nenazývá). Bezpochyby je jedním z nejlepších hokejistů historie, pro mě je ovšem současně symbolem slušnosti a pokory. 

 

Chylkova.JPG 

Ivana Chýlková je velká herečka i co do vzrůstu, což teď není vidět, poněvadž sedí. Rozhovory poskytuje zřídkakdy. Na mě ale byla poměrně milá. Překvapilo mě, jak skvělou má paměť.

 

Vetchy.jpg

S Ondřejem Vetchým jsme se skamarádili v Amfoře. Skoro po každém zápase mi nabídl, že mě sveze domů, protože jsme bydleli kousek od sebe. Časem jsem ale zjistil, že kdybych jel vlakem, vrátil bych se podstatně dřív. Vždycky jsme se totiž cestou někde zastavili, takže jsem poznal všechny jeho blízké i vzdálené příbuzné. Jednou jsem dokonce u něj musel přespat (v postýlce jeho malé dcerky, takže mi asi o půl metru přečuhovaly nohy). Ondrášek je opravdový a člověk ho musí mít rád.  

 

Albano.jpg

Zpěváka Albana (a jeho manželku Rominu Power, s níž vystupoval) znal v době boomu italské pop music v Československu snad každý. Hlavně díky hitu Felicita. Když jsem si s ním povídal, byl příjemný až do doby, než jsem se ho zeptal, jestli skutečně začínal jako zpěvák v pizzerii. "V pizzerii?! To byl nejluxusnější podnik ve městě!" rozčílil se. Za pár minut ale už byl zase v klidu.

 

Klus.jpg

Tomášem Klusem dělá rozhovory každý rád. Je chytrý, ochotný a výborně formuluje. Tohle je záběr z našeho prvního interview (úplně vpravo je Tomášův kytarista Jiří Kučerovský). Naše druhé setkání se uskutečnilo v restauraci, kterou jsme náhodně zvolili. Časem jsme si všimli, že u sousedních stolů sedí zásadně kluci s klukama. Připadali jsme si trochu nepatřičně. 

 

Haskova.jpg

Eliška Hašková-Coolidge byla asistentkou pěti amerických prezidentů (Kennedyho, Johnsona, Nixona, Forda a Cartera) a i její bývalý manžel byl potomkem prezidenta. Paní Eliška je noblesní dáma a vyučovala tady na diplomatické akademii etiketu, takže jsem měl v její přítomnosti vždycky trému, jestli držím správně příbor, eventuálně sedím dostatečně předpisově. Ale to přeháním :-) Jsem pyšný na to, že jsme přátelé. 

 

IHasek.jpg

Mým dlouholetým kamarádem je i fotbalista (a nyní trenér) Ivan Hašek. Tato fotka pochází z jeho tehdejšího přechodného domova v Tokiu, kde se nám (kameramanovi Jiřímu Středovi, moderátorovi Zbyňku Merunkovi a mně) stal na pár dní průvodcem. Nechal nás u sebe přespat, na jeho záchodě jsme si vyzkoušeli vyhřívané prkýnko a zavedl nás i do své oblíbené restaurace na sushi a sashimi, které dodnes miluje. Já jsem si naopak jenom potvrdil, že není nad smažák.  

 

Eben.jpg

Markem Ebenem jsme se poznali už někdy v 80. letech, když mě vezl svým autem na jakési společné vystoupení do Kladna. Očekával jsem, že z autorádia bude znít buď klasická hudba, nebo folk, ale on poslouchal Franka Zappu, což mě mile překvapilo. Marek je neuvěřitelně charakterní člověk a nikdo u nás nedělá talk show tak dobře, jako on (promiň Karle Šípe). 

 

suchy.jpg

Pan Jiří Suchý mě těsně po "revoluci" poctil nabídkou, stát se členem divadla Semafor. Když jsem se ho ptal, co ho k tomu vedlo, zaťukal na moji kazetu, ke které se nějak dostal a prohlásil: "Myslím, že slušný lidi by spolu měli dělat." Bohužel jsem jeho "lano" (jak se říkávalo v naší branži) nemohl přijmout, poněvadž jsem v té době účinkoval s jinými slušnými lidmi - Šípem a Uhlířem - a přišlo mi neslušné od nich zběhnout. Ale té nabídky jsem si velmi vážil. Tenhle snímek zachycuje situaci o něco později a můj "boj" s rozbitým diktafonem. Když se mi ho podařilo asi za půl hodiny opravit, byla pohoda ta tam. Od té doby se mi to už nikdy nestalo, protože fotografovi Milanu Linhartovi došla trpělivost a koupil mi digitální diktafon. A já později ještě jeden. Od té doby používám dva současně.

 

JTopol.jpg

Jáchyma Topola jsem pozval na veletrh Svět knihy, kde jsem devět let po sobě debatoval za účasti diváků s autory. Souhlasil. V určenou hodinu se u stánku Xantypy vytvořil hrozen lidí, ale Jáchym nikde. Vydal jsem se ho hledat a našel ho bloumajícího o kus dál. "Nezlobte se, ale mně se tam nechce," přiznal se, "víte, já jsem introvert a tolik lidí pohromadě mě deprimuje." Nakonec jsem ho přesvědčil, že si budeme povídat bez mikrofonu. Po deseti minutách se ho jedna jeho čtenářka na cosi zeptala, on chvíli odpovídal, pak se zvedl s tím, že jí to dopoví opodál, aby tím neobtěžoval ostatní - a už se nevrátil.

 

StranskyaLukes.jpg

Jan Lukeš (vpravo) napsal o Jiřím Stránském výbornou knihu Srdcerváč. Jiřího jsem poznal v roce 1980, když nám s kolegou Pavlem Veselým režíroval klubové představení Pokus pro dva (jež jsme hráli ve třech), které pro nás vymyslel a napsal Darek Vostřel. Tehdy pracoval Jiří snad jako kulisák ve Státním souboru písní a tanců. Když jsem se mu po roce 1989 připomněl, povídal: "To víš, že si na to představení pamatuju. Vždyť to bylo mé jediné režírování v životě." :-) 

 

Mahler.jpg

Doktor Zdeněk Mahler je báječný a erudovaný vypravěč. Také on byl několikrát účastníkem mých hovorů s autory na knižním veletrhu. Snímek ovšem pochází z jeho bytu. Zajímalo by mě, jestli svoji milou paní kdysi získal na sbírku motýlů (která visí nenápadně na zdi) :-). Doposud jsem se ho na to nezeptal.

 

Viewegh.jpg

Z Michala Viewegha jsem měl před naším rozhovorem trochu trému. Připadal mi na spisovatele příliš svalnatý a suverénní. Ale obavy to byly zbytečné. Jeho vystoupení bylo sympatické a svaly jsem si s ním poměřovat nemusel :-). 

 

Rudis.jpg

Spisovatel Jaroslav Rudiš mi na knižním veletrhu naopak způsobil průšvih. Na závěr našeho povídání se nevinně zeptal, jestli může s kolegou z kapely U-Bahn předvést část jejich programu. Nic zlého netuše jsem souhlasil. Oba pak začali z plna hrdla křičet (spíš bych řekl řvát): "Ich bin Berlin. Du bist Berlin..." Po stížnostech z vedlejších stánků jsem se ocitl na koberečku až u paní ředitelky. 

 

Kohouti.jpg

Před pár lety mě napadlo, že by mohl čtenáře Xantypy zajímat dvojrozhovor s Pavlem Kohoutem dramatikem a Pavlem Kohoutem ekonomem. Oba byli nadšeni, na toho druhého se těšili a průběžně mi volali. Na konci rozhovoru si potykali a nakonec napsali společně knihu. A mě, který je seznámil, požádali o kmotrovství.

 

Lasica.jpg

Dělat rozhovory s chytrými a vtipnými lidmi je radost. To pak člověk ani nelituje, že kvůli tomu musel jet až do Bratislavy. Milan Lasica s Juliem Satinským jsou mými favority už dlouho. Pana Satínského jsem bohužel neměl tu čest poznat, pan Lasica mě rozhodně nezklamal. Ani později v Praze.

 

PMargolin.jpg

Phillip Margolin býval elitním americkým advokátem, kterému se podařilo - po uznání DNA jako důkazu - dostat z cely smrti řadu lidí. Dokonce mi tvrdil, že čtyřicet procent odsouzených k smrti, je ve skutečnosti nevinných. Pak se své skvělé kariéry vzdal a začal o ní psát. Povídal jsem si s ním v době, kdy byl jedním z deseti nejčtenějších amerických autorů.

 

sKratochvilovou.jpg

Běžkyně Jarmila Kratochvílová mě přijala ve skromném prostředí čáslavského stadionu ve Vodrantech, kde strávila celou svoji kariéru a nikdy odtud nechtěla odejít za lepším. Nutno říct, že úspěchy jí zadarmo do klína nespadly. Běhání obětovala svůj život. 

 

Bila.jpg

Pár klubových vystoupení jsem absolvoval s Lucií Bílou (za klávesami stojí můj dlouholetý kamarád a spoluhráč Jiří Sýkora). Lucka už tehdy výborně zpívala a už tehdy se pořád smála.  

 

zagorova.jpg

Pro Hanu Zagorovou jsem napsal (s Michalem Horáčkem) pár písniček. Dokonce jsem s ní (a baskytaristou Jiřím Dvořákem - dnešním kapelníkem Boom bandu) nazpíval singl. Písničku od skupiny Manhattan Transfer The Boy From The New York City - česky Jsou tu lidi, jsme pak předvedli v televizi. Dokonce s tanečkem (při němž jsme měli s Jirkou nástroje zavěšené na krku), nad nímž měl supervizi tehdejší Hančin manžel Vlastimil Harapes. S Hankou se dělalo moc příjemně, ale s ohledem na mé pohybové "dispozice" (a diváky) jsem to už nikdy nezopakoval (ale dodnes mám schovanou smlouvu z televize na "střední baletní výkon"). Na snímku spolu debatujeme na veletrhu Svět knihy. K mé spokojenosti - vsedě.

 

VMoravec.jpg

S Václavem Moravcem jsme se potkávali v rádiu Evropa 2, kde jsem posluchačům několik let doporučoval, na co by se měli dívat v televizi (později jsem v tom pokračoval v rádiu Impuls) a on tam byl hudebním redaktorem. Na snímku moderuje předávání literárních cen, pojmenovaných podle spisovatele Ivanova, z nichž jedna zbyla i na mě. V tuto chvíli jsem mu vytrhl z ruky mikrofon a snažil se vtipně poděkovat všem, kteří na ní mají podíl. 

 

sdresu.jpg

A na závěr mi odpuťte, že se naprosto bezostyšně pochlubím. Jak vidíte, fotbal jsem si zahrál dokonce v národním dresu. V Tunisku jsem reprezentoval výběr českých umělců a sportovců. Stalo se týden poté, co mi sundali z nohy sádru, takže jsem nastoupil jen na deset minut. Na to, že jsem fotbal nikdy hrát neuměl, docela slušné, ne? :-) Druhý den jsem absolvoval turnaj v tenisu (který hraju na podobné úrovni) a v deblu jsem byl přilosován Karolu Dobiášovi. Přestože je Karol velký hecíř a dokopal mě k nadlidskému výkonu, vypadli jsme hned v prvním kole s pozdějšími vítězi: hokejistou Jiřím Hrdinou a hercem Josefem Dvořákem. Alespoň jsem se mohl vymluvit na nedostatečnou rehabilitaci po zlomenině nohy. 

A ještě pro pořádek linky na předešlé dva díly:

http://vasak.bigbloger.lidovky.cz/c/389411/Co-bolo-to-bolo-A-bylo-to-hezky.html

http://vasak.bigbloger.lidovky.cz/c/389773/Co-bolo-to-bolo-A-bylo-to-hezky-II.html

 

Vašek Vašák

Vašek VašákLídě V.01:077.1.2014 1:07:50
Lída V.Víte, pane Vašáku,23:336.1.2014 23:33:36
Vašek VašákDíky, Zipe22:116.1.2014 22:11:24
ZipMOc pěkné a zajímavá...22:096.1.2014 22:09:51
Vašek VašákOprava19:396.1.2014 19:39:41
Vašek VašákSvatavo. věřte mi, že19:226.1.2014 19:22:01
SvatavaJá se taky těším18:536.1.2014 18:53:20
Vašek VašákLa. Michaelo18:316.1.2014 18:31:03
La.MichaelaS paní Zagorovou a panem Margitou jsem se18:106.1.2014 18:10:26
Vašek VašákVšem moc děkuju za zájem17:336.1.2014 17:33:47
Vašek VašákRe: Janu Varguličovi17:296.1.2014 17:29:27
Vašek VašákRe: Naďa Dé17:276.1.2014 17:27:38
Ivana F:Čtvrtý díl, proč ne, říkám jó,16:316.1.2014 16:31:46
janvargulič..s lidmi, které mám rád..13:466.1.2014 13:46:08
Marek TrizuljakTaky bych rád napsal, že se těším na čtyřku,13:446.1.2014 13:44:53
Naďa DéOmluva:13:136.1.2014 13:13:49
Naďa DéTěším se na čtyřku13:126.1.2014 13:12:03

Počet příspěvků: 17, poslední 7.1.2014 1:07:50 Zobrazuji posledních 17 příspěvků.

Vašek Vašák

Vašek Vašák

Fejetony, fotoblogy a jiné drobnosti (pokud možno veselé)

Novinář, muzikant, hudební skladatel a (s prominutím) spisovatel :-) Flag Counter

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Zajímavé články

Co právě čtu

  • Záznamy z archivů, abych mohl dokončit knihu
  • Texty Fulghuma, Leakocka, O´Henryho a dalších, s nimiž je sranda

Co právě poslouchám

  • Ticho. Čím jsem starší, tím víc mu přicházím na chuť :-)

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.