Velmi lechtivý obr

úterý 18. březen 2014 10:00

Jezevec lesní
cs.wikipedia.org

Jezevec lesní je silně krátkozraký a pořád někde zapomíná brýle, takže aby se neztrapnil, vylézá z nory radši až v podvečer.


Tento na naše poměry obr (až dvacetikilový), je ale zvířatům přese všechnu opatrnost stejně pro legraci, poněvadž se při chůzi směšně kolíbá. Došlapuje totiž na celá chodidla. Jinak to chudák neumí. Škodolibou legraci z něj mají i promiskuitní hraboši, protože se svou paní setrvává po celý život, což prý není „in“. Rozvážný řimbaba je ale nechává v klidu vysmát – a pak je sežere. Hraboši mu totiž chutnají. V jídle není vybíravý. S oblibou vyhrabává ze země vosí hnízda, bez problémů slupne i ropuchu, nad níž se z živočišné říše neošklíbá jenom tchoř.

Při porodu jsou bez televize

Zvláštní kapitolou v životě jezevců jsou jejich podzemní „hrady“. Chodby mívají v průměru pětadvacet centimetrů a jejich celková délka může být až sto metrů! Jezevci je obývají po generace a udržují je v naprosté čistotě. Peřinky nosí pravidelně větrat a po čase je vyměňují, pečlivě vyhazují i zbytky potravy. Venku mají také toalety, které současně slouží jako pachové vizitky. Některé jezevčí „hrady“ jsou tak rozlehlé, že v nich dokonce zabloudí sami domácí. Občas se stane, že se jim tam nastěhují králíci nebo lišky, což je vytáčí do nepříčetnosti, jelikož jsou strašně nepořádní.
Jezevčí samice rodí až v nejspodnější komůrce, aby ji tam nikdo neotravoval. Problém je v tom, že v hloubce pěti metrů je horší televizní signál.

Jak to chodí při chrujení

Aby se nějak zabavili, věnují se jezevci od února do října páření, kterému říkají chrujení. V tu dobu také sdílejí společný byt. Jinak se ve spleti chodeb potkávají jen náhodně, třeba když jdou nakoupit. Rituál chrujení se odehrává venku a začíná tím, že se samec ke své choti nejdřív opatrně přibližuje. Ta na něj zpočátku (aby se neřeklo) cení zuby a snaží se mu uniknout. Když už jí to přijde hloupé, přestane dělat cavyky a dovolí mu, aby si ji označkoval výměšky z podocasních žláz. Samec přitom přerušovaně ječí, aby bylo jasno, čí je to manželka (i když pochybuju, že by někdo jiný tak páchnoucí nevěstu chtěl). Jakmile slyší samice, že je táta v transu, začne se točit dokola, a to je zase signál pro něho, aby se milostivé paní vyšplhal na záda a sevřel ji předními packami. Jednak aby si to nerozmyslela a pak taky proto, aby nespadl. Během aktu, který trvá až půl druhé hodiny, samice spokojeně mručí. Po kopulaci uteče. Co se týká rozmnožování, má paní jezevcová v rukávu jeden zajímavý fígl – utajovanou březost. Spočívá v tom, že ať je oplodněna kdykoliv, rodí, až když se jí to hodí, což bývá koncem zimy.

Při jídle mlaskají

Po porodu zůstávají dětičky s rodiči ještě půl roku. Během letních dnů se společně opalují, drbou, koupají a hrají různé hry. Třeba na jezevce a jezevčíky. Mimochodem, víte, že jsou jezevci neuvěřitelně lechtiví? Až k počurání. Informace unikla od některých zoologických zahradníků (ačkoliv, teď mi dochází, že jsem to možná popletl, a to „cvrnknutí do kalhot“ se týká jich).
Nejdůležitějšími jezevčími orgány jsou sluch a čich. Je ale zvláštní, že spolu nekomunikují na dálku jako třeba psi. To ale neznamená, že nevydávají žádné zvuky. Nízké tóny jsou projevem agresivity, vysoké strachu, když se vylekají, tak funí, frkají a vrčí. Pokud se musejí někam plahočit, chrochtají a sípou. Při jídle (bohužel) mlaskají. Dodnes se také, až na výjimky, nenaučili jíst příborem.


Na jaře na něm plandá kůže

Během podzimu se jezevec vykrmí tak, že si vytvoří až padesátimilimetrovou vrstvu tuku. K zimnímu spánku však neuléhá. To ovšem neznamená, že si v té době nedá šlofíčka a neomezí aktivitu. Nicméně se nestresuje a má po celý den dobrou náladu. Jen, co se oteplí, dojde se napít a vyčurat a jestliže znova přituhne, maže zase zpátky do pelechu. Na jaře je jezevec tak vyhublý, že na něm plandá kůže a při chůzi se klátí ještě více, než mívá ve zvyku, takže známé firmy (a já je budu přímo jmenovat: střevlíci, slimáci a ropuchy) se mohou potrhat smíchy, za což si je jezevec podá. K nedělnímu obědu. S knedlíkem a se zelím.

 

Vašek Vašák

Vašek Vašák

Vašek Vašák

Fejetony, fotoblogy a jiné drobnosti (pokud možno veselé)

Novinář, muzikant, hudební skladatel a (s prominutím) spisovatel :-) Flag Counter

REPUTACE AUTORA:
12,24 (VIP)

Tipy autora

Zajímavé články

Co právě čtu

  • Záznamy z archivů, abych mohl dokončit knihu
  • Texty Fulghuma, Leakocka, O´Henryho a dalších, s nimiž je sranda

Co právě poslouchám

  • Ticho. Čím jsem starší, tím víc mu přicházím na chuť :-)

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky