Barbra Streisand trpí fóbiemi

čtvrtek 30. červen 2016 12:21

Ivan Passer a Miloš Forman
ahaonline.cz

Ivan Passer je jedním z představitelů české filmové „nové vlny“ 60. let. S Milošem Formanem spolupracoval na scénářích k filmům Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko, ale hlavně režíroval snímek Intimní osvětlení, které se po digitálním vyčištění promítá v Karlových Varech. Kvůli svému kultovnímu snímku sem Passer přijel z USA, kde od roku 1968 žije.

 

kviff.com.jpg

V Karlových Varech v roce 2008
www.kviff.com


S Milošem Formanem jste se skamarádili ve škole v Poděbradech, později jste spolu začali točit filmy…

To jsme tehdy samozřejmě nevěděli. Tyhle tvrdý školy, jakou jsem zažil v Poděbradech, jsou důležitý, protože tam vznikají přátelství na celý život. A pokud jsou to inteligentní lidi, má to později konsekvence, protože si důvěřují. S Milošem jsme si položili otázku: „Jak se dají v téhle zemi dělat dobré filmy?“ Ty, které se promítaly v kinech, nám šly na nervy, tak si Miloš vzal papír a dali jsme dohromady asi osm bodů: Za prvé to musí být veselohra, poněvadž nad ní nejsou cenzoři tak bdělí. Tím spíš, že existoval slogan „lid se musí bavit“. Dále jsme se rozhodli nepracovat ve studiu, ale jít s kamerou na ulici, protože když postavili na Barrandově dělnický byt, byl tak luxusní, že by dneska stál dva miliony dolarů. Všechno to byla lež. Takže půjdeme do skutečných bytů. Potom jsme se dohodli dělat s neherci, jelikož herci by nás, začátečníky, neposlouchali. Navíc jsme byli přesvědčeni, že jsou zkaženi socialistickým realismem. Nám se líbil neorealismus. Ve škole nám říkali: „Neblbněte, Češi nejsou Taliáni. Ti mluví rukama, jsou temperamentní. Češi jsou melancholici, s nimi nemůžete dělat totéž.“ Okamžitě jsme věděli, že to tak není, zkusili jsme to a z několika neherců jsme udělali hvězdy. Třeba z pana Vostrčila.

Spolupracovat s kamarádem je přirozené…

Přátelství mezi muži je jeden z nejpevnějších a nejvzácnějších svazků, který může člověk zažít. Se ženskými je to úplně jinak. Když se to jednou za čas povede, tak to stojí za to. Vždycky říkám kamarádům, kteří se rozvedli, nebo jim utekla žena: „Jen si vzpomeň, jak to bylo hezký, tak buď rád, že to vůbec bylo. A jestli to trvalo měsíc nebo pět let, není důležitý. Buď rád, že jsi to zažil.“

 

YentlBD__52615.1435384376.290.400.png

 

Spousta mužů vám závidělo vaše ženy, třeba Barbru Streisand.

To je hrozně zajímavá ženská. Velice inteligentní a velká kumštýřka. Bohužel trpí různými fóbiemi a nevěří si. Potřebuje, aby ji pořád někdo ujišťoval, že to, co dělá, je v pořádku, takže má kolem sebe spoustu lidí. Já jsem s ní měl dělat Yentl. Intimní osvětlení mělo fantastický kritiky, tak za mnou přišel producent Yentlu, já si přečetl scénář, jenže o ortodoxních Židech jsem nic nevěděl. Tak jsem si sehnal různou literaturu, hlavně Langrovu knihu Devět bran. Ta mě přesvědčila, že by to mohl být zajímavý film. Podle Langra věří klasický Židi, že ďábel se na Zemi zjevuje jako krásná ženská. Proto nemá rabín dovoleno být sám s cizí ženskou sám. Vždycky u toho musí někdo bejt, aby ho nějakým způsobem „nezkorumpovala“, když je Mefisto. Singerova povídka je o tom, že rabín má dceru a vychovává ji jako syna. A ona se ve škole o té legendě dozví a začne se podezírat, že je tím ďáblem. S Barbrou jsme se seznámili až na základě tohoto projektu, ale hned na začátku jsem jí řekl, že je na tu roli moc stará. Že ji má hrát šestnáctiletá holka. A ona se rozhodla, že bude Yentl režírovat sama. Ptala se, kde by to měla natočit, tak jsem jí doporučil Most. Nakonec z toho udělala velice úspěšný muzikál a na první režii to byl od ní fantastický výkon.

Můžete její fóbie trochu přiblížit?

Když jsme šli třeba na večeři, přála si, abych vybral hospodu, kde není moc světla. Tak jsem tam šel hodinu předtím a poprosil jsem vrchního, aby vyšrouboval v koutě žárovku. Když jsme tam přišli, všichni si ťukali na čelo, proč tam ti dva blázni sedí ve tmě. Jenže ona, pokud na ni někdo koukal, musela pořád chodit čurat. Když se pak vracela po pátý ze záchodu, všichni už věděli, že tam sedí Barbra Streisand, takže jakmile jsme vyšli ven, stálo tam deset paparazziů.

ceskatelevize.cz.jpg

Intimní osvětlení
ceskatelevize.cz

 

csfd.cz.jpg

Jan Vostrčil v Intimním osvětlení
csfd.cz

Když jste hovořil o Intimním osvětlení, uvědomujete si, že vám hned první celovečerní film udělal největší slávu?

A nejen v Československu. I venku. Intimní se hraje do dneška. Všude. Furt mě někam zvou. Nedávno jsem byl ve Finsku za polárním kruhem na Festivalu půlnočního slunce a Finové se smáli, jako Češi. Nebo když vstoupily do EU nové státy, vybrali si v Římě z každé země jeden film a za Česko to bylo Intimní osvětlení. A lidi se zase smáli. Loni to promítala brooklynská hudební akademie a jedna starší Američanka mi hlásila, že už to viděla pošesté! To byl můj cíl. Chtěl jsem udělat film, na který by lidi chodili jako k příbuzným na návštěvu. Už víte, co řeknou, znáte jejich rituály, ale přesto tam jdete znovu.

Objevil jste pro film pár herců, kteří jsou dnes velice slavní: Julii Ormond a Roberta de Niro. Rád jste prošlapával nové cesty…

To jsem se naučil tady. Obsazovat film bylo vždycky velké dobrodružství. Je to takový tajemný proces, kterému dodnes nerozumím. Jeli jsme třeba s Jardou Papouškem v tramvaji, to jsme obsazovali Lásky jedné plavovlásky, a tam seděla - paní Ježková. Usmáli jsme se na sebe, počkali jsme, až vystoupí, dali se s ní do hovoru a ona nás pozvala domů. A pak jsme jí nabídli roli ve filmu a ona odpověděla: „Ale jo, divadlo jsem hrála ve škole, když jsem byla malá.“ A byla fantastická.

 

808900-img-milada-jezkova.jpg

Passerův a Papouškův objev, Milada Ježková
ahaonline.cz

Někteří filmaři zneužívají svého postavení a balí takzvaně „na film“ holky. Dělal jste to i vy?

Nikdy, protože jsem trošku pověrčivý. Myslím, že kdybych toho zneužil, ztratil bych schopnost najít ty pravé lidi. Pozice, která má určitou důležitost, má pro ženy erotický efekt, takže se často při filmování stane, že herečka, aby si zajistila, že režisér bude její spojenec, naznačí mu, že by to šlo. Vím to, ale nikdy jsem toho nevyužil, protože si myslím, že bych tím ten film zničil. Ptal jsem se jednou Jiřího Weisse, který se zrovna rozešel s Danou Smutnou – nádhernou ženskou – jak k tomu  rozchodu došlo a on odpověděl: „Víte, mladý příteli, kdybych jednou točil Hamleta, ona by ho hrála.“ A měl pravdu, že by to tak mohlo skončit. Mě to spíš baví, jako hra.

Obloukem se dostáváme na začátek. Říkal jste, že s Milošem Formanem dodnes soutěžíte. Neštve vás, že on získal Oscary a vám se to nepodařilo, přestože jste natočil spoustu dobrých filmů?

Dělá mi radost, že je získal. My jsme se na to vždycky dívali tak, že úspěch jednoho, je příležitostí pro druhého. Ve mně ovšem není ta soutěživost. V tenise mě táta odmalička nutil, abych hrál turnaje, ale mně je to cizí. Naopak mi bylo líto toho, kdo prohrával. S Milošem jsem hrál proto, abych ho nějak zabavil. A co se týká Oscarů, nedávno mě pozval Miloš do střižny, kde stříhal svůj poslední film Goya. Film o funkci kumštýře ve společnosti za určitý situace, což je nádherný námět. Herecký výkony jsou fantastický. Natalie Portman, jedna z amerických hvězd, hraje tři role: sebe jako šestnáctiletou, pak jí zavře inkvizice na patnáct let a ona odtamtud vyjde jako blázen a ještě hraje svoji dceru, ze které se stane prostitutka. Fantastickej film. Říkal jsem: „Miloši, tohle jestli nedostane Oscara…“ (nakonec žádného nedostal – pozn. aut.). Je to větší film než Amadeus. Má o dimenzi navíc. Je důležitý, že se občas objeví dobrý film, který přivede lidi do kin a uvolňuje prostředky na další snímky. Ve filmu je to tak, že statisticky jeden ze třinácti se zaplatí. Ne vydělá – zaplatí. Konkurence je ohromná. A do toho tu jsou piráti! Existuje názor, že relativně brzy kina zaniknou. Lidi si budou promítat filmy doma. Jenže Intimní osvětlení je poloviční, když ho vidíte doma. Je to pomalý film, který počítal se smíchem diváků, jež ty mezery vyplní. Pak se vám pomalý nezdá. Tahle zkušenost úplně zmizí.

s_i_passerem.jpg

Autor článku s Ivanem Passerem při rozhovoru (2008)

 

Pokračování článku najdete na: http://jdem.cz/cab5w8

Vašek Vašák

Vašek Vašák

Vašek Vašák

Fejetony, fotoblogy a jiné drobnosti (pokud možno veselé)

Novinář, muzikant, hudební skladatel a (s prominutím) spisovatel :-) Flag Counter

REPUTACE AUTORA:
11,52 (VIP)

Tipy autora

Zajímavé články

Co právě čtu

  • Záznamy z archivů, abych mohl dokončit knihu
  • Texty Fulghuma, Leakocka, O´Henryho a dalších, s nimiž je sranda

Co právě poslouchám

  • Ticho. Čím jsem starší, tím víc mu přicházím na chuť :-)

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky